17.12.2004 poslední týden
( všeobecně)vše při starém. Čupec pořád nic a tak jsou všichni dost přešlí. Ale už se z toho nějak musíme dostat, takže snad mě z toho dostane, když o tom začnu psát.
Dneska sem poprvý sebral odvahu a řek' sem si, že se vrátím k blogu.
Celý týden je v duchu naprosté beznaděje a strachu. S bráškou pořád nic novýho. Pořád je v bezvědomí, takže nezbývá než čekat a doufat.
Začíná to na mě strašně doléhat, pořád sem se nějak snažil, ale už to trvá moc dlouho. Stýská se mi po něm strašně moc, až to bolí. Přijde mi, že je to strašně moc nespravedlivý. Ale nebudu malovat čerta na zeď, třeba se už dneska probere a mozek bude úplně v pořádku.
Takže jak to vlastně teď vypada s mým dnem?
No, když nejedu do nemocnice za bráchou tak přijdu domů, nakrmim Emču a pustim jí ven. Je s ní teď docela sranda. Vždycky hned jak vyleze ven, tak se vyválí prase jedno v tom nejvěštším bordelu co najde a hned peláší pryč. Pak o ní není tak dvě hodiny ani vidu ani slechu a pak se objeví čumáček na druhé straně u francouzských oken a otvírá tlamičku ;-) — říkáme jí teď "naše malá gold fishka".
takhle teď trénuje na tu zimu co je venku :-)
Pak většinou pustim počítač a chci něco dělat, ale vetšinou jenom syncnu portage a pustim "emerge -uD world", pak tupě zírám na kompilaci a pak si jdu udělat něco k jídlu. K tomu si pustím nějakou tv a pak sedím a nic ce mi nechce dělat. Když se k tomu donutim, tak teď občas juknu do tý nový knižky o assembleru. Řek' sem si, že se na něj juknu, docela mě navnadil Benny, když sem s nim mluvil na IRC — taky docela sranda, můj první pokec na IRC. Vždycky sem se asm vyhnul a tak teď trochu dohaním, jinak občas trochu juknu na design patterns, abych nevypad z oop.
Zase sem začal číst Asimova a to konkrétně Ocelové jeskyně a teď se chystám na Nahé slunce. Pak se chci zase mrknout na Nadace, už je to hafo let co sem to čet', takže třeba se změní můj úhel vnímání.
O víkendu se se želvou chceme trošku věnovat dárkování, ale nějak letos nemáme na vánoce moc náladu, po tom co se stalo s Čupíškem. Asi se budem snažit nějak trošku relaxovat a něco dělat na doměčku.
Včera sme byli se Želvou a babčou za mamkou v nemocnici. Měla službu. Babča sebou vzala koprovku pro mně a guláš pro želvu (nesnáší totiž koprovku, narozdíl ode mně, já jí miluju :-) ). Chvíli sme si povídali, ale pořád každej myslel na čupce, takže to bylo takový smutný. Pak sme jeli domu a chvíli čučeli na pelíšky, pak už sme šli spát, protože předevčírem sme to nějak spánkově nezvádli.
This is tucan, one of Bernosici crew, signing off.
.: sesmolil tucan
17.12.2004, 9:24:00
Komentáře
Přidání komentáře...