20.12.2004 Čupec




včera jsem byl v naprostý euforii, takže jsem na blog ani nevzdech, ale dneska už to sem musím napsat :

můj bráška se probral po deseti dnech z komatu :-))))
Když jsme jeli do Motola, tak už po cestě mi volala mamka, že až přijedeme, že budeme koukat.

Řítil sem se po dálnici 180 (doufám, že mě zpětně páni policisté neskásnou, když sem se tu takhle prásknul) a když jsem koněčně přišel k bráchovi málem sem se rozbrečel.

Bylo to neuveřitelný. Bráška měl pootevřený oči a když jsem na něj promluvil, tak hlavu otočil na mě. Dokonce hýbal i rukama a nohama. Snažil se něco říct, ale ta hadice co má v krku mu v tom dost překážela a vypadalo to že ho nuti ke zvracení a ze rtů sem mu nic odečíst nedokázal, takže sem mu furt jenom říïkal:

"nic neříkej, teď jenom odpočívej, teď už bude všechno v pořádku"

Fakt jsem byl z toho úplně na měkko. Tohle byl asi můj nejhezčí den v životě.

Hrozně se teším, až mu vyndaji tu trubici a bude mi moct něco říct. Teď už jenom všichni doufáme, aby bylo všechno v pořádku, samozřejme že nějaký poškození mozku být může, ale zatím to vypada velmi nadějně.

Každopádně, nic většího včera nebylo, takže už snad ani nic psát nebudu.

Signing off

.: sesmolil tucan 20.12.2004, 9:06:00

Komentáře

(jane - Mail - WWW) Vloženo 20.12.2004, 21:04:19

gratuluju
držím palce, ať je nejlíp

Díky moc (tucan - Mail - WWW) Vloženo 20.12.2004, 22:35:49

jane, opravdu to budou o hodně hezčí vánoce.

Před chvílí sme se vrátili znovu z nemocnice a už jsem s ním mluvil. Vypadá to, že si nás pamatuje, takže úúúúúúúžasný.

P.S. Je mi líto auta, taky se nám to stalo. Doufám, že jste byli pojištěný ...



Přidání komentáře...
Vaše jméno:


Váš e-mail:


URL vašich stránek:


Nadpis:


Text: